Havlíčkovo náměstí Žatec

Náměstí se nachází na kraji omšelého sídliště bez významnějších připomínek života.
Nové úpravy proto musí ve složitém kontextu nabídnout bohatou náplň a zajistit, aby místo samo o sobě poskytovalo
impulzy k oživení veřejného prostoru. Mělo by být aktivním prostorem pro pobyt lidí
s důrazem především na mladší generaci.

Návrh podobu náměstí radikálně proměňuje, ač zároveň v jistém slova smyslu nechává „vše“ na svém místě
a nesmazává kontinuitu, která zde již jednou zpřetrhána byla.        

Zvolený přístup zachovává v místě vrstvu s jeho současným charakterem, navrací mu vrstvu s částečně ztracenou
identitou a doplňuje ho o vrstvu novou. Prolínání těchto vrstev a jejich nová interpretace jsou součástí návrhu a
vedou ke vzniku nových kontextů. Domníváme se, že vícevýznamovost a určitá kolážovitost prostoru mu mohou
propůjčit potřebné napětí a novou energii.